2. listopadu 2021

GDF-15 (Growth Differentiation Factor 15) je protein, který se fyziologicky vyskytuje v nízkých koncentracích v řadě tkání a orgánů včetně jater, ledvin, srdce nebo plic. Hladiny GDF-15 stoupají v odpovědi na přítomnost zánětu, hypoxii, poškození tkáně, nádorové bujení nebo při postižení myokardu. Zvýšené koncentrace cirkulujícího GDF-15 jsou spojeny s nárůstem mortality u nemocných s akutními koronárními syndromy, fibrilací síní nebo srdečním selháním. Vyšší hladiny GDF-15 mohou být prediktorem i dalších komplikací akutních koronárních syndromů, včetně krvácení, rizika recidivy infarktu nebo rozvoje srdečního selhání. Hodnoty GDF-15 jsou také spojeny s odhadem rizika krvácivých komplikací antikoagulační léčby u nemocných s fibrilací síní. Role GDF-15 jako biomarkeru v kardiologii není však pevně stanovena. V současné době je publikováno značné množství studií, které hledají význam GDF-15 u celého spektra kardiovaskulárních onemocnění.

doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D.

03/21, Diagnostický obor, Kardiologie, Ročník 2021

1. listopadu 2021

Skórovací systémy pomáhají odhadnout prognózu konkrétního nemocného a lépe řídit jeho léčbu. Řada z nich využívá multimarkerového přístupu, kdy použití kombinace několika markerů poskytuje silnější prediktivní hodnotu než pouze hodnota jednoho parametru. Příkladem může být nově vyvinutý skórovací systém CLIP, který byl recentně letos v červnu popsán v časopise European Heart Journal1 a který zahrnoval cystatin C, laktát, interleukin-6 a NT-proBNP. Cílem studie byl prognostický odhad třicetidenní mortality nemocných s kardiogenním šokem po akutním infarktu myokardu (AIM).

MUDr. Tereza Rádl

03/21, Diagnostický obor, Kardiologie, Ročník 2021

1. listopadu 2021

Evropská kardiologická společnost (ESC) představila na svém letošním sjezdu aktualizovaná mezinárodní doporučení pro diagnostiku a léčbu akutního a chronického srdečního selhání.1 Předchozí guidelines byla zveřejněna v roce 2016. Od té doby došlo na poli srdečního selhání k publikaci celé řady významných klinických studií a pokračuje trend jeho členění na více nozologických jednotek, především podle míry zachování ejekční frakce levé komory (LVEF). Samotná doporučení jsou zaměřená spíše na diagnostiku a léčbu, nikoliv na prevenci, která je akcentovaná v jiných ESC dokumentech. Níže přinášíme shrnutí závěrů nových doporučení pro diagnostiku srdečního selhání a přidružených komorbidit s důrazem na aktualizované poznatky.

MUDr. Tereza Rádl

03/21, Diagnostický obor, Hepatologie, Kardiologie, Ročník 2021

27. září 2021

Onemocnění COVID-19, které způsobuje virus SARS-CoV-2, se objevilo již před rokem a půl. Od té doby zcela zásadně vzrostlo množství známých relevantních vědeckých poznatků. V klinické diagnostice se nyní uplatňuje multimarkerový přístup, který se vedle konvenčních analytů, jako je CRP, D-dimer, srdeční troponiny nebo krevní obraz, opírá i o modernější, nebo dokonce o teprve na trh vstupující markery.

MUDr. Tereza Rádl

02/21, Diagnostický obor, Infekční onemocnění, Kardiologie, Klinická biochemie, Molekulární diagnostika, Ročník 2021

27. září 2021

Pandemie SARS-CoV-2 je nejvýznamnějším současným celosvětovým zdravotnickým problémem, který vedl k různě závažným formám onemocnění podstatné části celosvětové populace a bohužel také ke ztrátě velkého množství lidských životů. Tato pandemie má velmi mnoho rozměrů a konsekvencí, které pronikají do všech sfér našeho života. Z medicínského pohledu je onemocnění tímto typem koronaviru u řady pacientů multiorgánové a může vést i k závažnému poškození kardiovaskulárního systému (akutní koronární syndrom, myokarditida, srdeční selhání, arytmie, tromboembolické komplikace a další).

prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D.

02/21, Diagnostický obor, Infekční onemocnění, Kardiologie, Klinická biochemie, Klinický obor, Molekulární diagnostika, Ročník 2021

27. září 2021

V článku prezentujeme vlastní zkušenosti s kontrolou dynamiky laboratorní hodnoty NT-proBNP u pacientů se srdečním selháním, užívajících současnou nejmodernější farmakologickou léčbu, včetně kombinace sacubitril/valsartan. Cílem bylo dosáhnout pomocí vyladění optimální farmakologické léčby co nejvyššího poklesu původně vysokých hodnot NT-proBNP. Tento parametr byl nejen klíčovým laboratorním markerem pro nasazení kombinace sacubitril/valsartan, ale i vodítkem pro titraci dávek léků na srdeční selhání.

MUDr. Antonín Novák

02/21, Diagnostický obor, Digitální diagnostika, Kardiologie, Klinická biochemie, Patologie, Ročník 2021

27. září 2021

Biomarkery jsou integrální součástí moderní medicíny a užívají se nejenom pro diagnostiku a monitoring nemocných, ale také k odhadu jejich prognózy. Onemocnění COVID-19, které způsobuje nový typ koronaviru SARS-CoV-2, představuje obrovskou zátěž pro samotné pacienty i zdravotnický systém. Časná prognostikace nakažených je klíčová pro alokaci v době pandemie vzácných zdrojů – zatímco nízce rizikoví nemocní by mohli být směřováni k časnému propuštění do domácí péče. Léčbu vysoce rizikových je v řadě případů vhodné intenzifikovat již v počátku onemocnění.

MUDr. Tereza Rádl

02/21, Diagnostický obor, Digitální diagnostika, Infekční onemocnění, Kardiologie, Klinická biochemie, Klinický obor, Molekulární diagnostika, Patologie, Prevence, Ročník 2021

13. září 2021

Moderní kardiologie se bez biomarkerů neobejde. Jejich stanovení se používá v diagnostice a indikaci a monitorování jak akutních, tak chronických kardiovaskulárních onemocnění. Téma multimarkerového přístupu rezonovalo také na posledních Imunoanalytických dnech, které se konaly koncem loňského roku v Plzni a byly přenášeny do online prostoru.

MUDr. Tereza Rádl

01/21, Diagnostický obor, Kardiologie, Klinická biochemie, Molekulární diagnostika, Ročník 2021

14. prosince 2020

Současné možnosti léčby srdečního selhání, ať už farmakologické (sacubitril/valsartan, glifloziny, ivabradin a další), nebo přístrojové (biventrikulární stimulace, defibrilátor, srdeční podpory – HeartMate III), dokážou významně zlepšit prognózu pacienta. Praktik, internista a kardiolog i další lékaři potřebují ohodnotit funkční stav pacienta se srdečním selháním jednoduchým biochemickým parametrem, dostupným eventuálně i pro okamžitou „bedside“ diagnostiku – podobně jako nefrolog má k dispozici hodnotu kreatininu.

MUDr. Antonín Novák

03/20, Diagnostický obor, Kardiologie, Ročník 2020

15. září 2020

V rutinní laboratorní praxi jsou pro detekci D-dimerů dostupné testy zahrnující latexovou aglutinaci, imunoturbidimetrii a enzymatický imunosorbentní test (ELISA). Negativní výsledek vyšetření D-dimerů (koncentrace nižší nebo rovna hraniční hodnotě) prakticky vylučuje hlubokou žilní trombózu a plicní embolii. Naopak pozitivní výsledek už není pro trombózu tak specifický.

doc. MUDr. Tomáš Kvasnička, CSc., Mgr. Ivana Malíková, Bc. Petra Linhartová

02/20, Diagnostický obor, Digitální diagnostika, Hematologie, Hemostáza a koagulace, Kardiologie, Klinická biochemie, Klinická chemie a imunochemie, Klinický obor, Molekulární diagnostika, POCT, Ročník 2020

20. ledna 2020

Kromě toho, že přibývá pacientů s nádorovým onemocněním, roste také počet osob, které se s onkologickým onemocněním léčí dlouhodobě nebo se z něj vyléčili. Dohromady se jen v ČR jedná o více než 560 000 lidí. To samozřejmě klade vysoké nároky na zdravotnický systém, neboť tyto osoby je třeba dále sledovat.

MUDr. Tereza Rádl

01/20, Diagnostický obor, Kardiologie, Klinická biochemie, Onkologie, Patologie, Prevence, Ročník 2020

3. prosince 2019

Portál www.zena-in.cz je lifestylový deník pro ženy, který působí na českém internetu již 19 let. Jedná se o komunitní portál, jehož prostřednictvím redakce komunikuje se svými stálými čtenářkami a pracuje s nimi. Měsíční návštěvnost webu www.zena-in.cz se pohybuje kolem jednoho milionu uživatelek internetu. V rámci rubriky Zdraví např. probíhají zajímavé speciály na témata týkající se různých onemocnění. Speciál je po dobu, kdy je aktivní, komunikován na hlavní straně portálu www.zena-in.cz a čtenářky se tak jednoduše dostanou na všechny uveřejněné články, které jsou k danému speciálu publikovány. Články jsou navíc propojeny klíčovými slovy, takže jsou snadno dohledatelné i pomocí vyhledávačů.

Klára Křížová

03/19, Diagnostický obor, Hematologie, Hemostáza a koagulace, Kardiologie, Ročník 2019

3. prosince 2019

Zvyšující se věk populace a nárůst kardiovaskulárních a onkologických onemocnění přinášejí spolu se zlepšením přežívání těchto pacientů nové výzvy pro kardiology a onkology. Jejich společným jmenovatelem je kardiotoxicita, která by potenciálně mohla snížit efektivitu terapie a kvalitu života těchto nemocných. Proto je nezbytné věnovat pozornost stratifikaci rizika nemocných a včasné detekci projevů kardiotoxicity.

prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D.

03/19, Diagnostický obor, Digitální diagnostika, Kardiologie, Klinická biochemie, Ročník 2019

24. ledna 2019

Včasné rozpoznání akutních diagnóz má zcela zásadní vliv na prognózu pacientů. Bohužel ne vždy se lze spoléhat pouze na klinické projevy onemocnění a v takových případech může pomoci co nejrychlejší stanovení koncentrace některých klíčových biomarkerů. Přesná interpretace těchto testů není vždy jednoduchá a zpravidla vyžaduje úzkou spolupráci mezi biochemickou laboratoří a ošetřujícím lékařem.

MUDr. Tereza Rádl

01/19, Diagnostický obor, Gynekologie, Intenzivní péče, Kardiologie, Klinická biochemie, Klinická chemie a imunochemie, Klinický obor, Molekulární diagnostika, Neonatologie, Perinatologie, Porodnictví, Ročník 2019

24. listopadu 2018

Srdeční troponiny I a T jsou specifické a citlivé biomarkery srdečního poškození, představující preferované sérologické testy určené k hodnocení pacientů s podezřením na akutní infarkt myokardu.

MUDr. Jaroslava Ambrožová

04/18, Diagnostický obor, Kardiologie, Klinická chemie a imunochemie, Ročník 2018

24. listopadu 2018

Praktický lékař, zejména ten na venkově, se často ocitá v situaci, kdy mu vzhledem k aktuální nedostupnosti vyšetření v biochemické laboratoři chybí možnost učinit kvalifikované rozhodnutí v diferenciálně diagnostickém procesu u pacientů s bolestí na hrudi, či s podezřením na hlubokou žilní trombózu nebo plicní embolii.

MUDr. Petr Šonka

04/18, Diagnostický obor, Kardiologie, POCT, Primární péče, Ročník 2018

24. listopadu 2017

Onkologická a kardiovaskulární onemocnění jsou hlavními příčinami mortality i morbidity ve vyspělém světě. Podle dosavadních šetření American Cancer Society se odhaduje, že u mužů je pravděpodobnost onemocnění onkologickým maligním onemocněním 43 % a u žen 38 %. Podle těchto šetření se alespoň nějaký nežádoucí kardiovaskulární efekt vyskytne u 30 % nemocných léčených protinádorovou terapií. Tento stav je důsledkem významných pokroků v terapii onkologických onemocnění, které představují zlepšení kvality a prodloužení života těchto pacientů, tedy i prodloužení doby, během níž se mohou manifestovat pozdní nežádoucí účinky.

prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D.

04/17, Centrální laboratoř, Diagnostický obor, Kardiologie, Klinická chemie a imunochemie, Klinický obor, Onkologie, Ročník 2017

24. listopadu 2017

Výskyt diabetu výrazne stúpa. Je to kardiovaskulárne riziková skupina chorých. Zistiť zavčasu, najlepšie pri zistení diabetu u chorého, že je aj kardiovaskulárne rizikový by umožnilo jeho lepšiu a včasnejšiu liečbu v oblasti kardiovaskulárnych rizikových faktorov či kardiovaskulárnych ochorení u týchto diabetikov.

Prof. MUDr. Ján Murín, CSc., Prof. MUDr. Martin Wawruch, Ph.D., MUDr. František Mikla, doc. MUDr. Soňa Kiňová, Ph.D.

04/17, Centrální laboratoř, Diagnostický obor, Dietologie, Geriatrie, Kardiologie, Klinický obor, POCT, Prevence, Primární péče, Ročník 2017

24. dubna 2017

Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí levé komory (heart failure with preserved ejection fraction, HFpEF) je podle posledních doporučení Evropské kardiologické společnosti definováno přítomností symptomů a příznaků srdečního selhání, hodnotou ejekční frakce levé komory >= 50 % a dále zvýšenou hladinou natriuretických peptidů a/nebo alespoň jedním z dalších kritérií, kterými jsou přítomnost strukturálního onemocnění srdce (hypertrofie stěny levé komory nebo zvětšení objemu levé síně) nebo porucha diastolické funkce levé komory.

prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D.

02/17, Centrální laboratoř, Diagnostický obor, Intenzivní péče, Kardiologie, Klinická biochemie, Klinická chemie a imunochemie, Klinický obor, POCT, Prevence, Ročník 2017

24. ledna 2017

Studie PARADIGM-HF, publikovaná v The New England Journal of Medicine 2014, rozvířila vody světové i české kardiologie. A to hned z několika důvodů.

MUDr. Monika Kamarytová

01/17, Centrální laboratoř, Kardiologie, Klinická biochemie, Klinická chemie a imunochemie, Klinický obor, Molekulární diagnostika, Personalizovaná medicína, POCT, Ročník 2017

24. ledna 2017

Jednou z nejvýznamnějších novinek v nových doporučeních pro diagnostiku a terapii akutního a chronického srdečního selhání je možnost ovlivnit hladiny natriuretických peptidů a využít tak jejich pozitivního vlivu na kardiovaskulární systém.

prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D.

01/17, Centrální laboratoř, Kardiologie, Klinická biochemie, Klinická chemie a imunochemie, Klinický obor, Molekulární diagnostika, POCT, Ročník 2017

1. října 2016

Akutní koronární syndromy patří mezi nejvýznamnější příčiny mortality a morbidity ve vyspělých zemích. Mezi základní klinické manifestace náleží bolesti na hrudi provázené změnami elektrokardiogramu.

prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D.

04/16, Diagnostický obor, Intenzivní péče, Kardiologie, Klinická biochemie, Klinická chemie a imunochemie, Molekulární diagnostika, Primární péče, Ročník 2016

24. srpna 2016

Nová doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) pro diagnostiku a léčbu akutního a chronického srdečního selhávání byla představena na letošním květnovém výročním sjezdu asociace pro srdeční selhání Evropské kardiologické společnosti a bezprostředně poté byla zveřejněna. Cílem nových doporučení je přinést nejnovější a prověřené poznatky do každodenní praxe a pomoci lékařům a ostatním zdravotnickým pracovníkům zlepšit péči o pacienty a současně pomoci nemocným.

prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D.

03/16, Centrální laboratoř, Diagnostický obor, Kardiologie, Klinická biochemie, Klinická chemie a imunochemie, Molekulární diagnostika, Personalizovaná medicína, Prevence, Ročník 2016

24. srpna 2016

Kardiovaskulární onemocnění (KVO) patří ve vyspělých zemích k hlavním příčinám mortality a morbidity osob středního a vyššího věku. Postupný pokles standardizované úmrtnosti na KVO pozorujeme v zemích západní Evropy již od druhé poloviny 20. století. Podílí se na něm nejen zlepšení léčebně preventivní péče, ale i zlepšení socioekonomických faktorů.

doc. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D., MUDr. Viktor Musil, Ph.D., Mgr. Radka Štěpánová, Bc. Ludmila Dostálová, Lukáš Hlouch, Emil Havránek, prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., FESC, prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC

03/16, Centrální laboratoř, Dietologie, Kardiologie, Klinická biochemie, Klinická chemie a imunochemie, Klinický obor, Molekulární diagnostika, POCT, Prevence, Ročník 2016

24. srpna 2016

Antracyklinová antibiotika (např. doxorubicin, daunorubicin nebo epirubicin) tvoří i v současné době základ protinádorové léčby u mnoha hematologických malignit a solidních nádorů. U antracyklinů je však známo také riziko chronické kardiotoxicity, která může mít za následek kardiomyopatii a srdeční selhání s časným nebo pozdním nástupem.

Doc. MUDr. Michaela Adamcová, Ph.D., doc. PharmDr. Martin Štěrba, Ph.D, PharmDr. Olga Popelová, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Geršl, CSc., PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc.

02/16, Kardiologie, Klinická chemie a imunochemie, Klinický obor, Molekulární diagnostika, Onkologie, Personalizovaná medicína, Ročník 2016

24. dubna 2016

Stanovení troponinů je v současné době nezpochybnitelnou součástí diagnostického procesu u akutního koronárního syndromu, především s cílem vyloučit pacienty bez onemocnění myokardu a identifikovat pacienty s NSTEMI infarktem nebo dalšími srdečními problémy.

Prof. MUDr. Antonín Jabor, CSc., MUDr. Janka Franeková, Ph.D.

02/16, Diagnostický obor, Kardiologie, Klinický obor, Molekulární diagnostika, Personalizovaná medicína, Prevence, Ročník 2016

24. dubna 2015

Interference při imunochemických analýzách představuje problém, který lze pouze minimalizovat. Komplexní prostředí reakce mezi antigenem a protilátkou je z hlediska možných interferencí choulostivé tím, že různé analyty mohou být různě ovlivněny interferenty nejen při stanovení pomocí rozdílných diagnostických souprav, ale i při obdobném principu stanovení na jednom analytickém systému.

Prof. MUDr. Antonín Jabor, CSc., MUDr. Janka Franeková, Ph.D.

02/15, Diagnostický obor, Hemostáza a koagulace, Kardiologie, Klinická biochemie, Klinická chemie a imunochemie, Molekulární diagnostika, Ročník 2015

24. listopadu 2014

Akutní infarkt myokardu je typickým příkladem diagnózy, kdy čas pracuje proti nemocným. Každých třicet minut zpoždění mezi začátkem příznaků onemocnění a léčbou zvyšuje riziko jednoroční mortality nemocných o 7,5 procenta.

MUDr. Olga Bálková

04/14, Diagnostický obor, Digitální diagnostika, Kardiologie, Molekulární diagnostika, Patologie, Ročník 2014

24. srpna 2014

Od roku 2002, kdy byla publikována první rozsáhlejší klinická studie prokazující možnost klinického využití natriuretických peptidů (studie Breathing not properly, New England Journal of Medicine), uplynula již delší doba. Mezitím se stanovení natriuretických peptidů (NP) stalo součástí běžné klinické praxe.

prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D.

03/14, Diagnostický obor, Kardiologie, Molekulární diagnostika, Prevence, Ročník 2014

24. srpna 2014

Ve dnech 17.–20. května 2014 proběhl v Aténách světový kongres o akutním srdečním selhání (Heart Failure 2014, World Congress on Acute Heart Failure). Opakovaně se hovořilo o současném stanovení natriuretických peptidů a prokalcitoninu u pacientů na akutních příjmech, kdy oba biomarkery mohou významně ovlivnit rozhodování o původu dušnosti.

Prof. MUDr. Antonín Jabor, CSc., MUDr. Janka Franeková, Ph.D.

03/14, Diagnostický obor, Infekční onemocnění, Intenzivní péče, Kardiologie, Klinická chemie a imunochemie, Klinický obor, Molekulární diagnostika, Ročník 2014