Leukémie
Anémie
Přehled anémií a hematologických malignit
Mgr. Jaroslav Šebek, DiS. 1
Mgr. Jaroslav Šebek, DiS. 1
1) AeskuLab k.s. Plzeň
Mgr. Jaroslav Šebek, DiS.
V laboratoři na hematologickém úseku pracuje od roku 2007. Přehled anémií a hematologických malignit si vytvořil jako didaktickou pomůcku během přípravy na atestaci v oboru Klinická hematologie a transfuzní služba, kterou získal minulý rok v červnu. Kromě hematologie se také zajímá o imunologii a farmakologii.
Mohlo by vás také zajímat:
4. prosince 2022
Stanovení tau proteinu, fosforylovaného tau proteinu a β-amyloidu (1-42) v likvoru u pacientů s Alzheimerovou chorobou a dalšími vybranými neurologickými diagnózami
Cílem práce bylo zhodnotit význam a využití výsledků stanovení celkového tau proteinu (tTau), fosforylovaného tau proteinu (pTau) a amyloidu beta (1-42) (β-amyloidu) v likvoru u pacientů s Alzheimerovou nemocí a pacientů s jinou neurologickou diagnózou.
RNDr. Miroslava Beňovská, Ph.D.
4. prosince 2022
Likvorový triplet u pacientů s idiopatickým normotenzním hydrocefalem
Idiopatický normotenzní hydrocefalus je onemocnění vyskytující se typicky u seniorů. Manifestuje se poruchou chůze, demencí a sfinkterovými potížemi. Zkratová operace může mít terapeutický efekt na všechny příznaky včetně demence, která je u tohoto onemocnění léčitelná. Hlavní roli ve výběru pacientů, u nichž lze předpokládat pozitivní vliv operace, má řádná diferenciální diagnostika a provádění suplementárních testů. Použití likvorového tripletu u těchto pacientů je přínosem v diferenciální diagnostice, pro zjistění koincidence dalších nemocí, sledování efektu zkratové operace a získání dalších poznatků v této oblasti.
MUDr. Václav Vybíhal, Ph.D
4. prosince 2022
Přehled využití biomarkeru S-100B v klinické praxi
Rodina proteinů S-100 je tvořena skupinou přibližně 20 bílkovin s molekulovou hmotností mezi 10–12 kDa, které se vyznačují vazbou vápenatých iontů. Tyto proteiny lze lokalizovat imunohistochemickými metodami (např. za použití protilátky polyclonal rabbit anti-S-100) zejména v jádře a cytoplazmě u rozmanité skupiny buněk, jakými jsou např. Schwannovy buňky, melanocyty, gliové buňky, chondrocyty, adipocyty, makrofágy, Langerhansovy buňky, dendritické buňky či keratinocyty. Jejich funkce spočívá především v regulaci buněčného cyklu a procesu diferenciace.
Mgr. Alice Hoffmannová, Ph.D