article main title
Použití neinvazivního prenatálního testu (NIPT) Harmony®
Mgr. Tomáš Dráb, Ph.D. 1
1) ROCHE s.r.o., Diagnostics Division
27. září 2021
Klinická hodnota diagnostiky | 02/21, Diagnostický obor, Genetika, Gynekologie, Klinická biochemie, Molekulární diagnostika, Neonatologie, Perinatologie, Porodnictví, Prevence, Ročník 2021

Neinvazivní prenatální test (NIPT) Harmony® je CE-IVD test, který nachází široké uplatnění při zkvalitnění péče o matku a dítě. Při analýze se vychází ze vzorku krve matky, ze které je izolována volná cirkulující DNA (cell-free DNA, cfDNA). Část této cfDNA je přitom během těhotenství do krevního řečiště matky uvolňována plodem, jako tzv. fetální frakce, a může sloužit k detekci případných genetických vad plodu bez nutnosti přímého odebrání vzorku tkáně z placenty nebo plodové vody (amniocentéza). Vzorky krve jsou odesílány do certifikovaných laboratoří a nejpozději do jednoho týdne jsou výsledky testu zaslány ošetřujícímu lékaři prostřednictvím mailu.

Díky spolehlivým a včasným výsledkům pomáhá test Harmony® již od 10. týdne těhotenství identifikovat zvýšené riziko aneuploidií* chromozomů 21, 18 a 13 a určit pohlaví plodu jak u jednočetných, tak i dvojčetných těhotenství. Pro jednočetná těhotenství také umožňuje vyšetření aneuploidie pohlavních chromozomů a detekci tzv. DiGeorgova syndromu, který patří k nejčastějším mikrodelečním syndromům*. Díky svému širokému zaměření představuje test Harmony® ideální nástroj pro začlenění do komplexního prvotrimestrálního screeningu nejběžnějších genetických vad s minimálním dopadem na zdraví matky i plodu.

Screening DiGeorgova syndromu (delece 22q11.2) pomocí neinvazivního prenatálního testu (NIPT) Harmony®

Genetické pozadí

DiGeorgův syndrom (delece 22q11.2, nebo také 22qDS) se řadí mezi tzv. mikrodeleční syndromy a je většinou způsoben delecí na dlouhém raménku chromozomu 22, přičemž nejčastější je delece úseku 22q11.2 o délce 3 Mb (u 80–90 % pacientů), vzácněji pak 1,5 Mb (kolem 8 % případů). Touto delecí bývá zasaženo kolem 30–50 genů, které jsou umístěny na dlouhém raménku chromozomu 22. Úsek 22q11.2 patří mezi strukturně nejkomplexnější v celém genomu–převážně díky několika velkým blokům míst kontrolujících expresi genů* – LCR ( locus control region). Tyto LCR jsou z více než 96 % identické, a proto jsou náchylné k chybám při meióze*, kdy může dojít k jejich deleci. Četnost DiGeorgova syndromu se odhaduje na 1 z 1 000 těhotenství.1 Tento syndrom není obvykle vázán na předchozí výskyt v rodině.2,3

Projevy DiGeorgova syndromu

Delece 22q11.2 vede k poruše vývoje struktur odvozených od třetí a čtvrté žaberní výchlipky. Výsledkem je nevyvinutý nebo i chybějící thymus* a příštítná tělíska, což vede k nízkým hladinám T-lymfocytů a poruchám imunity (především náchylnost k některým virovým nebo mykotickým onemocněním). Dalšími projevy bývají poruchy regulace vápníku, poruchy štítné žlázy, abnormality vývoje obličeje (rozštěp patra) a vrozené srdeční problémy. DiGeorgův syndrom je považován za druhou nejčastější genetickou příčinu vrozených srdečních vad (VSV) a je silně spojován s konotrunkálními anomáliemi* jako Fallotova tetralogie, defekt komorového septa (VSD), interrupce aortálního oblouku (IAA)* a artériový trunkus*. DiGeorgův syndrom bývá také často doprovázen opožděným vývojem, poruchami učení nebo mentální retardací a zvýšeným rizikem vzniku schizofrenie (viz tab. 1).2,5,10,12 Tento syndrom je významnou příčinou morbidity a mortality v průběhu celého života, nicméně kvůli velké rozmanitosti jeho klinických projevů se může diagnóza zpozdit i o celé roky.4 Přestože je tento syndrom relativně častý, je povědomí o této problematice u laické veřejnosti obecně malé. Např. v rámci nedávné studie screeningu běžných trizomií a DiGeorgova syndromu v Německu pouze 8,1 % žen podstupujících vyšetření NIPT mělo o tomto syndromu nějaké základní znalosti.13

Screening

Mikrodelece obecně není snadné nebo možné odhalit pomocí běžných cytogenetických vyšetření a pro detekci DiGeorgova syndromu neexistuje standardizovaný prenatální screeningový program.6,7 Vinou toho může být velká část nositelů delece 22q11.2 první měsíce nebo i roky svého života nediagnostikována.4 Včasné zásahy, preventivní péče a přístup k dostupným službám mohou snížit pravděpodobnost předčasné mortality.8,9 Nejnovější pokroky v ultrazvukovém vyšetření a analýze z krve matky umožňují již v prvním trimestru komplexní screening výskytu závažných anomálií a chromozomálních aberací. Tyto metody se vzájemně doplňují a zajišťují prokázané, klinicky relevantní informace a poskytují včasné odpovědi. Běžně používané ultrazvukové vyšetření v prvním trimestru může obecně pomoci identifikovat anomálie spojené s výskytem DiGeorgova syndromu, včetně vady neurální trubice a srdečních a obličejových vad, a upozornit tak ošetřujícího lékaře na potřebu chromozomálních diagnostických testů. Nicméně mnoho klinických manifestací je nejlépe detekovatelných až v období druhého trimestru, kdy je již prostor či příležitost pro potvrzující prenatální testy zúžený či promeškaný.

Tab. 1: Typické projevy DiGeorgova syndromu 2,3,10,12
Tab. 2: Nálezy pomocí ultrazvukových vyšetření ve spojitosti s delecí 22q11.2

Vysoká citlivost a specifičnost neinvazivního prenatálního testu (NIPT) Harmony® umožňují získat relevantní informace již od 10. týdne těhotenství při minimálním riziku pro matku i plod.11 Test Harmony® využívá volnou cirkulující DNA (cfDNA) z krve matky k analýze častých chromozomálních aberací a DiGeorgova syndromu. Při analýze spoléhá na tzv. fetální frakci, tedy DNA pocházející přímo z plodu. Navíc se jedná se o cílený test, který se soustředí na speciálně vybrané úseky chromozomů (DANSRTM metoda – Digital Analysis of Selected Regions), které dále analyzuje pomocí algoritmu FORTETM (Fetal Fraction Optimized Risk of Trisomy) pro získání individualizovaného rizika.

Validita prenatálního neinvazivního testu Harmony® pro screening DiGeorgova syndromu byla prokázána v klinické studii čítající 735 těhotenství s validovanými genetickými výsledky. Test Harmony® identifikoval správně 32 ze 46 případů delece 22q11.2 při nulové falešné pozitivitě (falešná pozitivita určuje míru rizika nesprávného stanovení u nepostižených těhotenství).11  

Obr. 2 (vlevo): Defekt komorového septa (VSD); zobrazeno pomocí Radiantflow™;  Obr. 3 (vpravo): Rozštěp rtu/patra

Závěr

Rutinní testování DiGeorgova syndromu pomocí prenatálního testu Harmony® může pomoci identifikovat těhotenství se zvýšeným rizikem delece 22q11.2. Vysoká senzitivita a specificita testu jsou zárukou minimalizace stresu pro nastávající rodiče v důsledku falešně pozitivních výsledků. A spolu v kombinaci s ultrazvukovým vyšetřením může poskytnout důležité informace již během prvního trimestru s dostatkem času na jejich potvrzení pomocí invazivních testů a detailnějšího ultrazvukového vyšetření včetně echokardiogramu plodu.2,3,7

Obr. 4: Mikrodelece 22q11.2 na chromozomu 22 má za následek DiGeorgův syndrom.

* Aneuploidie – změny počtu chromozomů; * Mikrodeleční syndrom – ztráta části chromozomu, která není viditelná v optickém mikroskopu; pro její odhalení nestačí rutinní vyšetření chromozomů; * Exprese genu – proces, kterým se převádí informace uložená v genu v reálně existující buněčnou strukturu nebo funkci; * Meióza – redukční dělení buňky, při kterém vznikají pohlavní buňky s polovičním počtem chromozomů; při tomto dělení dochází k náhodnému rozdělení otcovských a mateřských chromozomů do pohlavních buněk; * Thymus – brzlík; primární lymfatický orgán nacházející se v hrudním koši, ve kterém se množí a dozrávají T-lymfocyty; v pubertě dochází k jeho pomalému zániku a nahrazování tukovou tkání; * Konotrunkální anomálie – vrozené vady výtokové části srdce; * Interrupce aortálního oblouku –přerušení/chybění aortálního oblouku; * Artériový trunkus – ze srdce vystupuje jediná velká artérie (neodděluje se aorta a plicnice); * Pes equinovarus congenitus – složitá malformace nohy neboli „vrozená koňská noha“; * Velofaryngeální anomálie – anomálie zadní části měkkého patra a hltanu; * Genitourinární – močopohlavní; * Polyhydramnion – patologické zvýšení objemu plodové vody. 

Využití neinvazivního prenatálního testu (NIPT) Harmony® u dvojčetných těhotenství

Úvod

Vícečetná těhotenství jsou hlavně díky metodám asistované reprodukce dnes častější než dříve, např. v České republice se rodí kolem 1 500 dvojčat ročně, což je přibližně o 300–400 dětí více než před 30 lety.14 Děti z vícečetných těhotenství čelí vyššímu riziku nežádoucích následků včetně vrozených vad, nízké porodní hmotnosti a předčasných porodů. Odborníci po celém světě tedy doporučují zvýšený dohled nad těmito těhotenstvími a jejich pravidelný screening.15,16,17,18,19,20 Zároveň bývají vícečetná těhotenství často riziková a mohou být doprovázena celou řadou komplikací, což je faktor, který se při vyšetření zdraví plodu a matky musí brát v úvahu, obzvláště s ohledem na vyšší riziko potratu, které je s některými vyšetřeními spojené. Analýza volné cirkulující DNA (cell-free DNA, cfDNA) získané z krve matky se používá jako bezpečnější alternativa ke klasickým invazivním testům pro stanovení rizika aneuploidie u dvojčetných těhotenství od roku 2013. Nicméně publikovaná data hodnotící účinnost v porovnání s odlišnými metodologiemi testování jsou pro dvojčetná těhotenství stále relativně vzácná v porovnání s těhotenstvími jednočetnými.21 Analýza cfDNA u dvojčetných těhotenství je totiž ztížena celou řadou specifických technických a biologických faktorů. Správná interpretace a klinické využití analýzy cfDNA u dvojčetných těhotenství vyžadují průkazní materiál, který podporuje využití této technologie.22,23,24

Technické aspekty NIPT vyšetření u dvojčetných těhotenství

Přesné stanovení fetální frakce

Korektní stanovení fetální frakce z celkové cfDNA je klíčové pro přesnost všech NIPT technologií.33 V případě dvojčetných těhotenství však představuje výzvu. Plody dvojčat mohou do mateřského oběhu přispívat rozdílným množstvím cfDNA a nedostatečné množství cfDNA od jednoho dvojčete pak může vést k nepřesným výsledkům.22 U dvojčetných těhotenství je vyšší pravděpodobnost neplatného vyhodnocení prvního odebraného vzorku krve v závislosti na věku plodu v době odběru, na váze matky a dalších neznámých faktorech.30,42 Dvojčetná těhotenství totiž vykazují zhruba o 25 % nižší hladinu fetální frakce v porovnání s těhotenstvími jednočetnými.25,29,30 Některé studie navíc naznačují, že i umělé oplodnění (IVF) by mohlo být spojené s nižší hladinou fetální frakce, přičemž k řadě vícečetných těhotenství dochází právě v důsledku IVF. V současnosti ovšem nejsou dostupná dostatečná data, která by tuto teorii potvrzovala.29,39 Prenatální test Harmony® stanovuje fetální frakci cfDNA pomocí detekce jednonukleotidových polymorfismů (SNPs). Tato metoda se prokázala jako přesná a je využívána ve validačních studiích jednočetných i dvojčetných těhotenství, aneuploidií pohlavních chromozomů a syndromu delece 22q11.2.34,35,36,37 Získané údaje jsou poté analyzovány pomocí algoritmu FORTETM (Fetal Fraction Optimized Risk of Trisomy), který dokáže zohlednit i aspekt dvojčetného těhotenství a vyhodnotit příspěvek fetální frakce od každého dvojčete. Spolu s dalšími parametry, jakými jsou např. věk matky a plodu, pak tento algoritmus identifikuje riziková těhotenství. FORTETM algoritmus umožňuje přesně odlišit mezi vysoce a nízce rizikovými výsledky dokonce i při malé fetální frakci.22,25,26,28,29,30,31

Významnou komplikací pro stanovení aneuploidií plodu z krve matky v případě vícečetných těhotenství bývá tzv. syndrom mizejícího nebo vymizelého dvojčete, kdy dojde ke spontánnímu zániku jednoho z plodů v průběhu prvního nebo počátku druhého trimestru. Zaniklý plod bývá většinou resorbován matkou nebo druhým plodem, případně může dojít k jeho stlačení a mumifikaci.40 Fetální cfDNA z neživého embrya je ale stále uvolňována do krevního řečiště matky, avšak není dobře známo, v jakém množství a jak dlouho.24,41,42,43,44 To může vést ke zvýšenému riziku špatných výsledků testu (jak falešně negativních, tak i falešně pozitivních). Z tohoto důvodu není test Harmony® validován pro použití v případech, kdy je známo, že u těhotenství došlo k zániku plodu. Validační data pro dvojčetná těhotenství se týkají pouze případů dvou živých plodů v děloze.

Stanovení pohlaví plodu a aneuploidie pohlavních chromozomů 
Prenatální test Harmony® je schopen stanovit pohlaví plodu také u dvojčetných těhotenství, což potvrzuje i validační studie.27 Nepřítomnost chromozomu Y znamená, že oba plody jsou ženského pohlaví, zatímco přítomnost chromozomu Y znamená, že alespoň jeden plod je mužského pohlaví.

Tab. 3: Výsledky vybraných validačních studií použití testu Harmony® pro dvojčetná těhotenství

Analýza cfDNA pocházející z chromozomů X a Y vyžaduje rigorózní a pokročilý algoritmus. Test Harmony® hodnotí pravděpodobnost pěti možných variant aneuploidií pohlavních chromozomů (monozomie X, XXX, XYY, XXY a XXYY) u jednočetných těhotenství.27,38 Přítomnost více než jednoho plodu však exponenciálně zvyšuje komplexitu analýzy. Z tohoto důvodu není test Harmony® validován pro stanovení aneuploidie pohlavních chromozomů u dvojčetných těhotenství.

Validační studie testu Harmony® u dvojčetných těhotenství

Prenatální test Harmony® patří celosvětově k jednomu z nejpoužívanějších NIPT testů, který byl validován v řadě provedených studií, včetně rozsáhlé prospektivní studie z roku 2015, ve které bylo otestováno téměř 16 000 žen.46 Mnoho dalších studií pak validovalo použití testu Harmony® přímo i pro dvojčetná těhotenství (viz tab. 3). Srovnání výsledků ukazuje, že přestože je citlivost testu Harmony® v případě vícečetných těhotenství o něco nižší než u jednočetných, dosahuje test velmi dobrých prediktivních hodnot pro trizomie 21, 18 a 13 i detekci pohlaví plodu a lze jej bezpečně používat v rámci prvotrimestrálního screeningu.25,26,27,29,30,45,46

Základní informace o zdravotnickém prostředku IVD Harmony® (prenatální neivazivní diagnostický test – NIPT je zasílací službou Roche) naleznete na webu https://go.roche.com/Navody.

Mgr. Tomáš Dráb, Ph.D.

Mgr. Tomáš Dráb, Ph.D.

Pracuje ve společnosti Roche s.r.o. jako marketingový a produktový manažer pro sekvenační a molekulární portfolio. Kromě vědy a techniky rád tráví čas na cestách a své volno věnuje sportu, dobrým knihám a občasnému experimentování v kuchyni.

Další články autora
Literatura
  1. Grati FR, Molina Gomes D, Ferreira, Jose Carlos Pinto B. Dupont C, et al. Prevalence of recurrent pathogenic microdeletions and microduplications in over 9500 pregnancies. Prenat Diagn. 2015; 35(8): 801-809.
  2. McDonald-McGinn DM, Sullivan KE, Marino B, et al. 22q11.2 deletion syndrome. Nat Rev Dis Prim. 2015; 1: 15071. doi:10.1038/nrdp.2015.71.
  3. 22q11.2 Deletion Syndrome - GeneReviews® - NCBI Bookshelf. https://www. ncbi.nlm. nih.gov/books/NBK1523/. Accessed August 5, 2020.
  4. Palmer LD, Butcher NJ, Boot E, et al. Elucidating the diagnostic odyssey of 22q11.2 deletion syndrome. Am J Med Genet A. 2018; 176(4): 936-944. doi:10.1002/ajmg.a.38645.
  5. Schindewolf E, Khalek N, Johnson MP, et al. Expanding the fetal phenotype: Prenatal sonographic findings and perinatal outcomes in a cohort of patients with a confirmed 22q11.2 deletion syndrome. Am J Med Genet Part A. 2018; 176(8): 1735-1741. doi:10.1002/ ajmg.a.38665.
  6. Morrow BE, McDonald-McGinn DM, Emanuel BS, Vermeesch JR, Scambler PJ. Molecular genetics of 22q11.2 deletion syndrome. Am J Med Genet Part A. 2018; 176(10): 2070-2081. doi:10.1002/ajmg.a.40504.
  7. Rauch A, Hoyer J, Guth S, et al. Diagnostic yield of various genetic approaches in patients with unexplained developmental delay or mental retardation. Am J Med Genet Part A. 2006; 140(19): 2063-2074. doi:10.1002/ajmg.a.31416.
  8. Cheung ENM, George SR, Andrade DM, Chow EWC, Silversides CK, Bassett AS. Neonatal hypocalcemia, neonatal seizures, and intellectual disability in 22q11.2 deletion syndrome. Genet Med. 2014; 16(1): 40-44. doi:10.1038/ gim.2013.71.
  9. Bassett AS, McDonald-McGinn DM, Devriendt K, et al. Practical guidelines for managing patients with 22q11.2 deletion syndrome. J Pediatr. 2011; 159(2). doi:10.1016/j.jpeds.2011.02.039
  10. Campbell IM, Sheppard SE, Crowley TB, et al. What is new with 22q? An update from the 22q and You Center at the Children’s Hospital of Philadelphia. Am J Med Genet Part A. 2018; 176(10): 2058-2069. doi:10.1002/ ajmg.a.40637.
  11. Bevilacqua, E. et al. (2020) Performance of a targeted cell-free DNA prenatal test for 22q11.2 deletions in a large clinical cohort. Poster presented at the International Society of Ultrasound in Obstetrics and Gynecology's Virtual World Congress.
  12. Horowitz A, Shifman S, Rivlin N, Pisanté A, Darvasi A (2005). „A survey of the 22q11 microdeletion in a large cohort of schizophrenia patients“. Schizophr. Res. 73 (2–3): 263-7. doi:10.1016/j.schres.2004.02.008.
  13. Kagan K, Hoopmann M, Pfaff T et al., First Trimester Screening for Common Trisomies and Microdeletion 22q11.2 Syndrome Using Cell-Free DNA: A Prospective Clinical Study, Fetal Diagn Ther 2020; 47: 841-851.
  14. Demografická ročenka České republiky, D.21, ČSÚ, roky 1989–2019.
  15. Centre NC. Multiple pregnancy. Heal (San Fr. 2011; September).
  16. ACOG. Practice Bulletin 169: Multifetal gestations: Twin, triplet and higher- -order multifetal pregnancies. Obstet Gynecol. 2016; 128(4): e131-e146.
  17. Oepkes D, Sueters M. Antenatal fetal surveillance in multiple pregnancies. Best Pract Res Clin Obstet Gynaecol. 2017; 38: 59-70.
  18. Khalil A, Rodgers M, Baschat A, et al. ISUOG Practice Guidelines: role of ultrasound in twin pregnancy. Ultrasound Obstet Gynecol. 2016; 47(2): 247- 263.
  19. American College of Obstetricians and Gynecologists, Society for Maternal- Fetal Medicine. Obstetric Care Consensus No. 6. Obstet Gynecol. 2017; 130(4): e187-e199.
  20. Audibert F, Gagnon A. No. 262-Prenatal Screening for and Diagnosis of Aneuploidy in Twin Pregnancies. J Obstet Gynaecol Canada. 2017; 39(9): e347-e361.
  21. Gil M, Accurti V, Santacruz B, Plana M, Nicolaides K. Analysis of Cell-Free DNA in Maternal Blood in Screening For Aneuploidies: Updated Meta-Analysis. Ultrasound Obstet Gynecol. 2017; 50: 302-314.
  22. Struble C, Syngelaki A, Oliphant A, Song K, Nicolaides KH. Fetal Fraction Estimate in Twin Pregnancies Using Directed Cell-Free DNA Analysis. Fetal Diagn Ther. December 2013.
  23. Canick JA, Kloza EM, Lambert-Messerlian GM, et al. DNA sequencing of maternal plasma to identify Down syndrome and other trisomies in multiple gestations. Prenat Diagn. 2012; 32(8): 730-734.
  24. Grömminger S, Yagmur E, Erkan S, et al. Fetal Aneuploidy Detection by Cell-Free DNA Sequencing for Multiple Pregnancies and Quality Issues with Vanishing Twins. J Clin Med. 2014; 3(3): 679-692.
  1. del Mar Gil M, Quezada MS, Bregant B, Syngelaki A, Nicolaides KH. Cell- Free DNA Analysis for Trisomy Risk Assessment in First-Trimester Twin Pregnancies. Fetal Diagn Ther. 2014; 35(3): 204-211.
  2. Gil M, Galeva S, Jani J, Konstantinidou L, Akolekar R, Plana M, Nicolaides K. Screening for trisomies by cfDNA testing of maternal blood in twin pregnancy: update of The Fetal Medicine Foundation results and meta-analysis Ultrasound Obstet Gynecol. 2019 Jun; 53(6): 734-742.
  3. Jones KJ, Wang E, Bogard P, et al. Performance of targeted cell-free DNA (cfDNA) analysis with microarray quantitation for assessment of fetal sex and sex chromosome aneuploidy risk. Ultrasound Obstet Gynecol. November 2017. doi:10.1002/uog.18968.
  4. Stokowski R, Wang E, White K, et al. Clinical performance of non-invasive prenatal testing (NIPT) using targeted cell-free DNA analysis in maternal plasma with microarrays or next generation sequencing (NGS) is consistent across multiple controlled clinical studies. Prenat Diagn. 2015; 35: 1243- 1246.
  5. Bevilacqua E, Gil MM, Nicolaides KH, et al. Performance of screening for aneuploidies by cell-free DNA analysis of maternal blood in twin pregnancies. Ultrasound Obstet Gynecol. 2015; 45(1): 61-66.
  6. Sarno L, Revello R, Hanson E, Akolekar R, Nicolaides KH. Prospective screening for trisomies by cell-free DNA testing of maternal blood in first trimester twin pregnancies. Ultrasound Obstet Gynecol. March 2016.
  7. Galeva S, Konstantinidou L, Gil MM, Akolekar R, Nicolaides KH. Routine first-trimester screening for fetal trisomies in twin pregnancy: cell-free DNA test contingent on results from combined test. Ultrasound Obstet Gynecol. 2019 Feb; 53(2): 208-213.
  8. Galeva S, Gil MM, Konstantinidou L, Akolekar R, Nicolaides KH. First-trimester screening for trisomies by cfDNA testing of maternal blood in singleton and twin pregnancies: factors affecting test failure. Ultrasound Obstet Gynecol. 2019 Jun; 53(6): 804-809.
  9. Benn P, Borrell A, Chiu RWK, et al. Position statement from the Chromosome Abnormality Screening Committee on behalf of the Board of the International Society for Prenatal Diagnosis. Prenat Diagn. 2015; 35(8): 725-734.
  10. Schmid M, White K, Stokowski R, Miller D, Bogard PE, Valmeekam V, Wang E. Accuracy and reproducibility of fetal-fraction measurement using relative quantitation at polymorphic loci with microarray. Ultrasound Obstet Gynecol. 2018 Jun; 51(6): 813-817.
  11. Sparks AB, Struble CA, Wang ET, Song K, Oliphant A. Noninvasive prenatal detection and selective analysis of cell-free DNA obtained from maternal blood: evaluation for trisomy 21 and trisomy 18. Am J Obstet Gynecol. 2012; 206(4): 319.e1-9.
  12. Brar H, Wang E, Struble C, Musci TJ, Norton ME. The fetal fraction of cell- -free DNA in maternal plasma is not affected by a priori risk of fetal trisomy. J Matern Fetal Neonatal Med. 2013; 26(2): 143-145.
  13. Wang E, Batey A, Struble C, Musci T, Song K, Oliphant A. Gestational age and maternal weight effects on fetal cell-free DNA in maternal plasma. Prenat Diagn. 2013; 33(7): 662-666.
  14. Nicolaides KH, Musci, TJ, Struble, C Syngelaki, A Gil, M M. Assessment of Fetal Sex Chromosome Aneuploidy Using Directed Cell-Free DNA Analysis Fetal Diagn Ther. 2014; 35(1): 1-6.30.
  15. Revello R, Sarno L, Ispas A, Akolekar R, Nicolaides KH. Screening for trisomies by cell-free DNA testing of maternal blood: consequences of failed result. Ultrasound Obstet Gynecol. January 2016.
  16. ACOG. Screening for fetal aneuploidy. Practice Bulletin Number 163. Obstet Gynecol. 2016.
  17. Bevilacqua E, Chen K, Wang Y, Doshi J, White K, de Marchin J, Conotte S, Jani JC, Schmid M. Cell-free DNA analysis after reduction in multifetal pregnancies. Ultrasound Obstet Gynecol. 2019 Jun 10.
  18. Thurik FF, Ait Soussan A, Bossers B, et al. Analysis of false-positive results of fetal RHD typing in a national screening program reveals vanishing twins as potential cause for discrepancy. Prenat Diagn. April 2015.
  19. Kelley JF, Henning G, Ambrose A, Adelman A. Vanished Twins and Misdiagnosed Sex: A Case Report with Implications in Prenatal Counseling Using Noninvasive Cell-Free DNA Screening. J Am Board Fam Med. 29(3): 411-413.
  20. Vlková B, Hodosy J. Vanishing twin as a potential source of bias in non-invasive fetal sex determination: A case report. J Obstet Gynaecol Res. 2014; 40(4): 1128-1131.
  21. Judah H, Gil MM, Syngelaki A et al. Cell-free DNA testing of maternal blood in screening for trisomies in twin pregnancy: cohort study at 10-14 weeks and updated meta-analysis, Ultrasound Obstet Gynecol 2021.
  22. Norton E, Jacobsson B, Swamy G, et al., Cell-free DNA analysis for noninvasive examination of trisomy, N Engl J Med. 2015 Apr 23; 372(17): 1589-97.
Sdílet článek
Stáhnout článek v PDF
Tisknout článek
Mohlo by vás také zajímat:
Stanovení tau proteinu, fosforylovaného tau proteinu a β-amyloidu (1-42) v likvoru u pacientů s Alzheimerovou chorobou a dalšími vybranými neurologickými diagnózami

4. prosince 2022

Stanovení tau proteinu, fosforylovaného tau proteinu a β-amyloidu (1-42) v likvoru u pacientů s Alzheimerovou chorobou a dalšími vybranými neurologickými diagnózami

Cílem práce bylo zhodnotit význam a využití výsledků stanovení celkového tau proteinu (tTau), fosforylovaného tau proteinu (pTau) a amyloidu beta (1-42) (β-amyloidu) v likvoru u pacientů s Alzheimerovou nemocí a pacientů s jinou neurologickou diagnózou.

RNDr. Miroslava Beňovská, Ph.D.

01/22 Diagnostický obor Klinická chemie a imunochemie Ročník 2022

Likvorový triplet u pacientů s idiopatickým normotenzním hydrocefalem

4. prosince 2022

Likvorový triplet u pacientů s idiopatickým normotenzním hydrocefalem

Idiopatický normotenzní hydrocefalus je onemocnění vyskytující se typicky u seniorů. Manifestuje se poruchou chůze, demencí a sfinkterovými potížemi. Zkratová operace může mít terapeutický efekt na všechny příznaky včetně demence, která je u tohoto onemocnění léčitelná. Hlavní roli ve výběru pacientů, u nichž lze předpokládat pozitivní vliv operace, má řádná diferenciální diagnostika a provádění suplementárních testů. Použití likvorového tripletu u těchto pacientů je přínosem v diferenciální diagnostice, pro zjistění koincidence dalších nemocí, sledování efektu zkratové operace a získání dalších poznatků v této oblasti.

MUDr. Václav Vybíhal, Ph.D

01/22 Diagnostický obor Klinická biochemie Ročník 2022

Přehled využití biomarkeru S-100B v klinické praxi

4. prosince 2022

Přehled využití biomarkeru S-100B v klinické praxi

Rodina proteinů S-100 je tvořena skupinou přibližně 20 bílkovin s molekulovou hmotností mezi 10–12 kDa, které se vyznačují vazbou vápenatých iontů. Tyto proteiny lze lokalizovat imunohistochemickými metodami (např. za použití protilátky polyclonal rabbit anti-S-100) zejména v jádře a cytoplazmě u rozmanité skupiny buněk, jakými jsou např. Schwannovy buňky, melanocyty, gliové buňky, chondrocyty, adipocyty, makrofágy, Langerhansovy buňky, dendritické buňky či keratinocyty. Jejich funkce spočívá především v regulaci buněčného cyklu a procesu diferenciace.

Mgr. Alice Hoffmannová, Ph.D

01/22 Diagnostický obor Klinická chemie a imunochemie Ročník 2022

Vyhledáváte ve všech kategoriích
Diagnostický obor
Analýza moči Centrální laboratoř Digitální diagnostika Hemostáza a koagulace IT řešení a konzultační služby Klinická chemie a imunochemie Molekulární diagnostika POCT Řešení pro centrální laboratoře Sebetestování Sekvenování Tkáňová diagnostika
Klinický obor
Dietologie Endokrinologie Genetika Geriatrie Gynekologie Hematologie Hepatologie Histologie Infekční onemocnění Intenzivní péče Kardiologie Klinická biochemie Neonatologie Neurologie Onkologie Patologie Perinatologie Personalizovaná medicína Porodnictví Prevence Primární péče Transfuziologie Transplantologie
Ročník
Ročník 2014 Ročník 2015 Ročník 2016 Ročník 2017 Ročník 2018 Ročník 2019 Ročník 2020 Ročník 2021 Ročník 2022
Skrýt kategorie
Diagnostický obor
Analýza moči Centrální laboratoř Digitální diagnostika Hemostáza a koagulace IT řešení a konzultační služby Klinická chemie a imunochemie Molekulární diagnostika POCT Řešení pro centrální laboratoře Sebetestování Sekvenování Tkáňová diagnostika
Klinický obor
Dietologie Endokrinologie Genetika Geriatrie Gynekologie Hematologie Hepatologie Histologie Infekční onemocnění Intenzivní péče Kardiologie Klinická biochemie Neonatologie Neurologie Onkologie Patologie Perinatologie Personalizovaná medicína Porodnictví Prevence Primární péče Transfuziologie Transplantologie
Ročník
Ročník 2014 Ročník 2015 Ročník 2016 Ročník 2017 Ročník 2018 Ročník 2019 Ročník 2020 Ročník 2021 Ročník 2022

Nebyly nalezeny žádné články.
Zadejte hledaná slova a/nebo zvolte kategorii, která vás zajímá.