Novorozeneckou sepsí se označuje bakteriální sepse propukající v prvním měsíci po porodu. Je pro ni typický náhlý vznik symptomů, velmi rychlá deteriorace a vysoká mortalita i přes adekvátní a včas nasazenou léčbu. Sepse novorozence nemusí mít dobře definované ložisko.
Etiologie
Grampozitivní bakterie:
Hemolytický streptokok skupiny B (Streptococcus agalactiae) – přechodně kolonizuje pochvu 15–25 % těhotných žen. Ač kolonizace novorozenců od infikovaných matek představuje cca 60 %, jen 1 % onemocní. Bakterie je vyvolavatelem časné i pozdní novorozenecké sepse a nejčastějším původcem novorozeneckých meningitid. Klinickou manifestaci ovlivňuje sérotyp.
- Listeria monocytogenes – obdobně spouštěč časné i pozdní sepse.
- Staphylococcus aureus – je původcem septikemií, pyodermií, osteomyelitid a komplikovaných pneumonií.
- Staphylococcus epidermidis – vyvolává pozdní sepsi, nozokomiální infekce zejména při déle zavedených centrálních žilních katétrech.
Gramnegativní bakterie:
- E. coli – častý původce sepse a novorozenecké meningitidy, závažné jsou nozokomiální infekce rezistentními kmeny.
- Klebsiella spp., Enterobacter spp.
- Haemophilus influenzae.
Klinické znaky
Charakteristické jsou:
- velmi nespecifické příznaky;
- letargie, zvýšená dráždivost, hůře výbavné novorozenecké reflexy;
- nestabilní teplota – jak horečka, tak hypotermie;
- dechové obtíže – zrychlené dýchání, apnoe, obtížné dýchání;
- problémy s krmením;
- mírná žloutenka;
- křeče.