Pracuje jako zástupce přednosty 1. interní kardioangiologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové. Věnuje se problematice neinvazivní kardiologie, kardiomarkerů a srdečního selhání. Kardiotoxicita je jedním z témat jeho výzkumné činnosti. Ve volném čase se věnuje sportovnímu potápění.
27. září 2021
Pandemie SARS-CoV-2 je nejvýznamnějším současným celosvětovým zdravotnickým problémem, který vedl k různě závažným formám onemocnění podstatné části celosvětové populace a bohužel také ke ztrátě velkého množství lidských životů. Tato pandemie má velmi mnoho rozměrů a konsekvencí, které pronikají do všech sfér našeho života. Z medicínského pohledu je onemocnění tímto typem koronaviru u řady pacientů multiorgánové a může vést i k závažnému poškození kardiovaskulárního systému (akutní koronární syndrom, myokarditida, srdeční selhání, arytmie, tromboembolické komplikace a další).
3. prosince 2019
Zvyšující se věk populace a nárůst kardiovaskulárních a onkologických onemocnění přinášejí spolu se zlepšením přežívání těchto pacientů nové výzvy pro kardiology a onkology. Jejich společným jmenovatelem je kardiotoxicita, která by potenciálně mohla snížit efektivitu terapie a kvalitu života těchto nemocných. Proto je nezbytné věnovat pozornost stratifikaci rizika nemocných a včasné detekci projevů kardiotoxicity.
24. listopadu 2017
Onkologická a kardiovaskulární onemocnění jsou hlavními příčinami mortality i morbidity ve vyspělém světě. Podle dosavadních šetření American Cancer Society se odhaduje, že u mužů je pravděpodobnost onemocnění onkologickým maligním onemocněním 43 % a u žen 38 %. Podle těchto šetření se alespoň nějaký nežádoucí kardiovaskulární efekt vyskytne u 30 % nemocných léčených protinádorovou terapií. Tento stav je důsledkem významných pokroků v terapii onkologických onemocnění, které představují zlepšení kvality a prodloužení života těchto pacientů, tedy i prodloužení doby, během níž se mohou manifestovat pozdní nežádoucí účinky.
24. dubna 2017
Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí levé komory (heart failure with preserved ejection fraction, HFpEF) je podle posledních doporučení Evropské kardiologické společnosti definováno přítomností symptomů a příznaků srdečního selhání, hodnotou ejekční frakce levé komory >= 50 % a dále zvýšenou hladinou natriuretických peptidů a/nebo alespoň jedním z dalších kritérií, kterými jsou přítomnost strukturálního onemocnění srdce (hypertrofie stěny levé komory nebo zvětšení objemu levé síně) nebo porucha diastolické funkce levé komory.
24. ledna 2017
Jednou z nejvýznamnějších novinek v nových doporučeních pro diagnostiku a terapii akutního a chronického srdečního selhání je možnost ovlivnit hladiny natriuretických peptidů a využít tak jejich pozitivního vlivu na kardiovaskulární systém.
1. října 2016
Akutní koronární syndromy patří mezi nejvýznamnější příčiny mortality a morbidity ve vyspělých zemích. Mezi základní klinické manifestace náleží bolesti na hrudi provázené změnami elektrokardiogramu.
24. srpna 2016
Nová doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) pro diagnostiku a léčbu akutního a chronického srdečního selhávání byla představena na letošním květnovém výročním sjezdu asociace pro srdeční selhání Evropské kardiologické společnosti a bezprostředně poté byla zveřejněna. Cílem nových doporučení je přinést nejnovější a prověřené poznatky do každodenní praxe a pomoci lékařům a ostatním zdravotnickým pracovníkům zlepšit péči o pacienty a současně pomoci nemocným.
24. srpna 2014
Od roku 2002, kdy byla publikována první rozsáhlejší klinická studie prokazující možnost klinického využití natriuretických peptidů (studie Breathing not properly, New England Journal of Medicine), uplynula již delší doba. Mezitím se stanovení natriuretických peptidů (NP) stalo součástí běžné klinické praxe.