V polymerázové řetězové reakci dnes vidíme jednu z mnoha možných laboratorních vyšetřovacích technik. Její využívání ve zdravotnictví je běžné – avšak uvážlivé – převážně tam, kde může nabídnout zvláštní přínos nebo je z nějakých důvodů nenahraditelná. Nadužívání brání regulační opatření orgánů financujících zdravotnictví. Ne proto, že by šlo o technologii neúměrně nákladnou, nýbrž kvůli nutnosti financovat další moderní postupy stále se rozvíjejících medicínských oborů. Je prostě hodně toho, co jsme se během odborné kariéry jedné generace naučili vyhledávat, diagnostikovat a léčit.

Projevilo se to v poměrně výrazném prodloužení střední délky života a především ve zvýšení kvality života ve stáří. Mimo jiné je toho důkazem i obsah uplynulých 22 ročníků tohoto časopisu. Na druhé straně to samozřejmě přináší zvyšování podílu seniorů v populaci a s ohledem na jejich vyšší potřebu lékařské péče i zvyšování nákladů na tuto péči. Dalším významným konzumentem jsou děti a handikepovaní spoluobčané. V solidárních pojišťovacích systémech financování zdravotnictví jde vesměs o tzv. státní pojištěnce, jejichž pojistné je hrazeno ze státního rozpočtu. Pokud tyto platby nejsou pravidelně úměrně valorizovány, nastávají problémy dlouhodobě vedoucí k podfinancování rezortu. V debatách zákonodárců s odborníky se občas objevuje názor, že problémy s financováním zdravotní péče jsou prakticky všude, protože nároky odvětví se neustále zvyšují. Pak by ale bylo vhodné veřejnosti jasně říci, že zdroje jsou omezené a nelze profinancovat vše. Takto odvážný politik se však dosud nenašel, a – nehledě na proklamace a předvolební sliby – pokud si nepřeje spáchat politickou sebevraždu, nenajde se zřejmě ani v budoucnu. 

Mladí kolegové již nepovažují PCR za něco zvláštního, neboť pro ně představuje jednu z mnoha technik, jejichž principy museli znát již v průběhu prvních ročníků studia. Berou ji tedy za stejnou samozřejmost, jakou pro naši generaci byly například metody založené na reakcích antigenů a protilátek. V rutinní diagnostice se používají dodnes, stejně jako molekulárně biologické techniky včetně PCR, a nejinak tomu bude i v budoucnu. Nemohu se však zbavit dojmu, že společnost F. Hoffmann-La Roche mohla z investice do vlastnictví patentů k této technologii za určitých okolností vytěžit více. Nechci tím nijak zpochybňovat výsledky, kterých bylo dosaženo, ani zásluhy Roche na vývoji této technologie a zejména na jejím zavedení do rutinní praxe.

Stopa, kterou firma zanechává v historii, je a bude nezpochybnitelná a nesmazatelná. Navíc skutečnost, že mi byla dána možnost se částečně podílet na podpoře marketingu technologie PCR a nahlédnout tak do zákulisí a seznámit se s částí činnosti nadnárodního koncernu, byla pro mne zdrojem obrovských zkušeností, z nichž ve své odborné a pedagogické činnosti čerpám dodnes. Ale o tom podrobněji až v závěru tohoto seriálu. 

Cesta na vrchol

Cíl vybudovat silnou diagnostickou divizi s vedoucím postavením na světovém trhu diagnostik, který si vedení společnosti stanovilo na přelomu tisíciletí, byl nepochybně splněn. Holding F. Hoffmann-La Roche AG je v současné době největším farmaceuticko-biotechnologickým výrobcem na světě, působí v oblasti onkologie, imunologie, infekčních onemocnění, oftalmologie a neurověd a zaměstnává 94 447 pracovníků (údaj z konce roku 2018). Má dnes pouze 2 divize – Roche Pharmaceuticals a Roche Diagnostics, stále však klade důraz na koncept komplexního „disease managementu“, tak jak byl v počátcích připraven pro HIV/AIDS a hepatitidy B a C, a to i v jiných oblastech, než jsou infekční onemocnění – např. nádorová onemocnění nebo diabetes. Zejména u onkologických onemocnění je uplatňován koncept personalizované zdravotní péče, který byl čtenářům LA CS podrobně představen v minulém čísle časopisu. Koncepty jsou neustále doplňovány a rozvíjeny početnými inovacemi a věty „We Innovate Health Care“ a „Doing Now What Patients Need Next“ se staly hlavními firemními hesly.

Celý proces pochopitelně nebyl, není a nebude zadarmo. Kromě úsilí vedoucích pracovníků podílejících se na strategii růstu vyžaduje značné investice a pro ty je třeba vytvářet finanční zdroje. Firma nové strategické vizi obětovala i některé evidentní výhody, které měla v minulosti, a to „multisektorálnost“, díky níž mohla vyrovnávat momentální ztráty v jednotlivých divizích a připravovat významné akvizice tak, aby o nich konkurence neměla do poslední chvíle ani potuchy, jak tomu bylo v roce 1997 v případě Boehringer Mannheim. Divize Vitamins byla odprodána v roce 2002 za 1 miliardu 750 milionů EUR nizozemské společnosti Koninklijke DSM. V roce 2004 následoval prodej 50% podílu v divizi Public Health německému koncernu Bayer AG, tentokrát za 2 380 000 000 EUR. Přínosem do pokladny byl i prodej licencí pro výrobu oseltamiviru, antivirotika proti chřipce (Tamiflu), dalším zájemcům v roce 2005. Na druhé straně nelze opomenout fakt, že s postupným ukončováním platnosti patentové ochrany PCR ubýval výrazně objem financí plynoucích z licenčních poplatků ostatních komerčních uživatelů.

Početné akvizice si vyžádaly zdroje v řádu desítek až stovek miliard CHF. Za posledních dvacet let získal holding Roche do vlastnictví 37 společností různé velikosti od start-upů až po zavedené výrobce s významným podílem na trhu. Nejpočetnější akvizice proběhly v letech 2010 a 2014. Přesto se ve zveřejněných hospodářských bilancích holdingu položka zisku udržuje meziročně na přibližně stejné úrovni. V letech 2011 až 2018 rozdíl nepřesáhl 10 %. Pro ilustraci uvádím dva případy, u nichž jsou hodnoty transakcí známy: dlouhodobý zájem o americkou společnost Genentech Inc. vedl nejprve v roce 1999 k získání kontrolního balíku akcií (investice 14 miliard USD), v roce 2009 pak Roche získává za necelých 47 miliard USD zbývající akcie tohoto významného výrobce protinádorových léčiv. Diagnostická divize byla posílena v roce 2008 převzetím společnosti Ventana Medical Systems, Inc., za 3,4 miliardy USD. V následujícím roce 2009 bylo investováno téměř 9 miliard CHF. Jako příklad další úspěšné investice z poslední doby lze uvést Kapa Biosystems, Inc., která zaměstnává 4 000 pracovníků v USA a Jihoafrické republice. Společnost založená v roce 2006 je významným výrobcem proteinů pro vědecké účely, potřebných mj. pro novou generaci sekvenování. Na tento technologický proces se v rámci holdingu specializuje Bina Technologies, získaná v prosinci 2014. Poslední oznámenou akvizicí (srpen 2019) je startupová farmaceutická společnost založená v roce 2013 ve Filadelfii K. Highovou a J. Marrazzoem za účelem komerčního vývoje genové terapie hemofilie.

Investice do areálu v Basileji

Současně s mohutnými investicemi do výše uvedených součástí, které přivedly společnost F. Hoffmann-La Roche na pozici světového lídra biofarmaceutické výroby, byla v roce 2008 vypracována strategie rozvoje areálu sídla firmy na Grenzacherstrasse v Basileji, včetně výstavby nových administrativních budov, odpovídajících významu investora. Projekt byl zadán projekční kanceláři architektů Jacquese Herzoga a Pierra de Meurona a v prosinci 2009 byl představen veřejnosti. 18. 9. 2015 byla tato seizmicky odolná, 175 metrů vysoká 41podlažní nová dominanta města slavnostně otevřena. Investice za 550 milionů CHF s podlahovou plochou 76 000 m2 nabízí kanceláře pro 1 900 zaměstnanců, komunikační zóny, posluchárnu pro 500 lidí a stravovací provoz. Postupně dochází k přestavbě celého areálu, v roce 2016 byla dokončena první ze tří nových budov zaměstnaneckého a servisního střediska – budova č. 10, v následujícím roce pak budova logistiky. V roce 2018 byla dokončena budova 98 pro In vivo Research, což je komplexně vybavené centrum pro testování nových léků na zvířatech. Momentálně se staví budovy 8 a 11 spolu s požární brojnicí. Dokončení je plánováno na rok 2020. Došlo již také k demolici původních budov na místě budoucího Centra inovací (budovy 4, 5, 6 a 7), v němž má být od roku 2022 prostor pro práci 1 700 výzkumníků. V sousedství budovy 1 vznikne do roku 2023 205 metrů vysoké padesátipodlažní dvojče – budova 2, jejímž uvedením do provozu se přestavba areálu, umožňující až 50% nárůst původních 11 000 zaměstnanců, uzavře.

Návštěva Roche Molecular Diagnostics v Pleasantonu, Ca

V jednom z předchozích dílů (LA CS 3/18) jsem popisoval uvedení automatu COBAS® AMPLICORTM na trh, jež bylo spojeno s PCR sympoziem v hotelech Reneissance a Golden Tulip Barbizon Palace v Amsterdamu v říjnu 1995, s tím, že šlo o velmi zdařilou marketingovou podporu. Tato akce zahájila pořádání pravidelných PCR konferencí sponzorovaných Roche každé 2 roky v hotelu Kurhaus v Scheveningenu (Den Haag), na nichž byly jednak představovány novinky ve vývoji technologie, jednak prezentovány zákaznické zkušenosti formou přednášek a posterů. Pro zákazníky bylo přínosem setkání s výzkumnými a vývojovými pracovníky Roche Molecular Systems a Roche Diagnostics, firma tím získala cennou zpětnou vazbu a podněty pro další vývoj. Tato tradice vydržela déle než 15 let.

O tom, že heslo „Customers’s Opinion Matters“ není v případě Roche jen planou proklamací, jsem se během své spolupráce s touto společností přesvědčil mnohokrát. Když jsem byl v roce 2009 pozván společně s MUDr. Hanou Zákouckou ze Státního zdravotního ústavu v Praze k návštěvě Roche Molecular Diagnostics v kalifornském Pleasantonu, byl jsem přece jen poněkud překvapen. Po téměř dvanáctihodinovém leteckém transferu s přestupem v Curychu jsme přistáli na letišti v San Franciscu, kde nás očekával MUDr. Tomáš Petr, který nás dovezl do Pleasantonu. Jde o sedmdesátitisícové město v alamedském okrese, v oblasti označované jako San Francisco South Bay Area, od hladiny Sanfranciského zálivu jej dělí 106 výškových metrů a patnácti kilometrová vzdálenost. Město leží na původní trase první americké transkontinentální železnice, má velmi dobré dopravní spojení a výbornou infrastrukturu. Proto je sídlem řady významných společností jako Oracle, Safeway, Kaiser Permanente, Ellie Mae, Thermo Fischer Scientific, Thoraces-Abbott, Hitachi High Technologies America a dalších. Pravidelně se objevuje na předních místech v žebříčcích The Best Place to Live a má nejvyšší průměrný příjem rodin z měst do 250 000 obyvatel v USA. Jedinou nevýhodou jsou vysoké letní teploty pohybující se od května do října mezi 29–45 °C. Sídlo Roche Molecular Diagnostics je moderní, architektonicky zdařilá, účelně zařízená budova, poskytující příjemné pracovní prostředí. Strávili jsme zde v zasedací místnosti jeden celý pracovní den, kdy se před námi střídali vedoucí jednotlivých vývojových skupin s prezentacemi dosavadních výsledků svých současných projektů.

Naším úkolem bylo vyjádřit se k těmto projektům z pohledu zákazníka/uživatele. K našemu překvapení bylo předvedeno několik nově vyvíjených analyzátorů, z nichž na každém zatím fungoval pouze jeden, maximálně 2 testy. Portfolio se tedy téměř nerozšiřovalo. Nešlo nezeptat se, zda by nebylo výhodnější rozšiřovat spíše nabídku diagnostických testů než nabídku analyzátorů. Odpověď zněla, že dle současné obchodní politiky firmy jsou analyzátory uživatelům v naprosté většině zapůjčovány, takže je to snad jedno. Dotyčného jsem chápal, byl to technik, inženýr, vychovávaný k tomu, aby konstruoval stroje, což bylo jeho ambicí. Problém byl, že takových bylo v RMD více a vesměs obtížně chápali, že v laboratoři jde i o místo a proto je zákazníky oceňována možnost maximálního diagnostického využití přístroje. Takže uživatelsky ideální je přístroj jeden, na němž lze dělat všechno a pokud možno se nemusí čekat na ukončení předchozích testů, což splňuje např. COBAS AmpliPrep. Dokud v RMD byly dostatečné finanční zdroje, k nimž výrazně přispívaly licenční poplatky, popsaná činnost vývojářů nepředstavovala problém. Když ale po skončení prodloužené patentové ochrany technologie PCR skončila i platnost licenčních smluv, chybělo náhle v ročním rozpočtu RMD 250 milionů USD. A bylo třeba rozhodnout, co dokončit a co pro nedostatek financí zastavit.

Když jsme nazítří navštívili diagnostické laboratoře a krevní banku v areálu Stanfordovy univerzity, zjistili jsme, že místem v laboratoři se zde šetří dokonce více než u nás a ekonomická návratnost jakýchkoli investic je pečlivě zvažována. A to má zmíněná diagnostická laboratoř zajištěn pravidelný přísun vzorků z poloviny území Kalifornie. Na následujícím European Meeting on Molecular Diagnostics konaném v říjnu 2009 v Scheveningenu jsem s uspokojením zjistil, že naše připomínky z ryze uživatelského pohledu nezůstaly nepovšimnuty. Zástupce RMD zde oznámil práci na nové platformě mikrodestičkového typu se stripy, na niž budou postupně převedeny všechny stávající molekulárně biologické diagnostické testy a připravovány nové. Cílem do budoucna je i dosažení určité míry kompatibility s konkurencí.

DR. KARY BANKS MULLIS 
* 28. 12. 1944 Lenoir, North Carolina; † 7. 8. 2019 La Jolla, Newport Beach, California V průběhu přípravy tohoto článku přišla z kalifornského Newport Beach velmi smutná zpráva: 7. srpna 2019 tam zemřel Dr. Kary Banks Mullis, tvůrce konceptu polymerázové řetězové reakce a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1993. Bylo mu 74 let. V osobě Karyho Mullise ztrácí světová věda geniálního vynálezce s vynikajícím smyslem pro netradiční postupy při řešení problémů ve výzkumu i nekonformní osobnost s originálními názory, které se nebál publikovat. Čest jeho památce!