Chemoterapie je nedílnou součástí managementu pacientek s onkologickou diagnózou. Přestože bylo v rámci odstraňování nežádoucích účinků chemoterapie dosaženo v poslední době významných úspěchů, léčba chemoterapií indukované alopecie (CIA) zůstává stále terapeutickým problémem, který je spojen se zhoršením tolerance onkologické léčby a celkové kvality života.

CIA je zapříčiněna působením chemoterapeutika na vlasový folikul, je závislá na typu chemoterapeutika a bývá ve většině případů reverzibilní. Historicky byla zkoušena řada postupů za účelem snížení výskytu a závažnosti projevů CIA. Jejich podstatou je omezení prokrvení vlasaté části hlavy po dobu podávání chemoterapie a z toho plynoucí redukce kontaktu buněk vlasového folikulu s toxickou látkou. Zatímco užití farmakologických metod nepřineslo pozitivní výsledky, nasazování tzv. skalpového turniketu (speciální pomůcka pro stlačení cév ve vlasaté části hlavy) prokázalo pozitivní efekt u CIA po podání doxorubicinu. Tato metoda však nedoznala širšího využití, zejména kvůli výskytu častých nežádoucích účinků, mj. bolestí hlavy.

Řízená hypotermie vlasaté části hlavy pomocí chladicí čepice vede k vazokonstrikci kožních cév a představuje zavedenou metodu, která je běžně využívána ke snížení incidence CIA v mnoha zemích po celém světě. Efektivita metody byla ověřena řadou prospektivních studií. Pacienti s hypotermií vlasaté části hlavy si při aplikaci chemoterapie zachovali signifikantně vyšší hustotu vlasů (měřeno trichometrem) než kontrolní skupina. Za efektivní použití čepiček je v literatuře považováno, pokud 80 % pacientek vypadá méně než 50 % vlasů, resp. ztráta vlasů není tak výrazná, aby musely nosit paruku. Nyní probíhá na Gynekologicko-porodnické klinice VFN a 1. LF v Praze klinická studie s cílem prokázat, zda využití prototypu chladicí čepice s výměnnými chladicími 
gely sníží incidenci alopecie.

MUDr. Lukáš Dostálek, vedoucí investigátor klinické studie, říká: „Naše metoda je založená na ruční výměně chladicího média. Její výhodou je nižší pořizovací cena a logistická jednoduchost vyplývající z absence jednotky nutné k ochlazování okruhu. Vyvinuli jsme systém chlazení založený na výměně chladicích gelů v látkové čepici vlastní výroby, které šije bývalá pacientka. Chladicí gely jsou před vložením do čepice umístěny do mrazáku o teplotě -21 °C a poté přímo vloženy do látkové čepice. Je nutné v průběhu chemoterapeutického cyklu čepice s gely několikrát vyměnit.“

Za účelem ověření teplotní stability systému byl proveden experiment, kdy byly do prototypu umístěny tři tepelné senzory zaznamenávající teplotu zařízení při kontaktu s vlasovou částí hlavy. Test provedl fyzik z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

PhDr. Šárka Slabá, Ph.D., klinická psycholožka Gynekologicko-porodnické kliniky ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, říká: „Vlasy jsou pro většinu žen důležitou součástí jejich vzhledu a identity. Pokud jsou se svými vlasy spokojené, jsou spokojené i samy se sebou. Je to jeden z prvních vnějších znaků, které vnímáme v interpersonálním kontaktu a který také, svým způsobem, vypovídá o „své nositelce“ – jakou má náladu, jak o sebe pečuje apod.

Podle posledních studií až 50 % žen s rakovinou považuje vypadávání vlasů za nejvíce traumatický aspekt chemoterapie. Pro 8 % z nich dokonce tak traumatický, že by ze strachu z vypadávání vlasů léčbu dokonce odmítly. Z psychologických aspektů se nejčastěji uvádí, že ženy, které ztratí vlasy při chemoterapii, vykazují oproti ženám s rakovinou, které nepřišly o vlasy, nižší sebevědomí, vyšší míru úzkosti a nižší kvalitu života. Dalším traumatizujícím bodem je to, že pro mnohé pacientky je vypadávání vlasů signálem pro okolní svět, že mají rakovinu. Pokud nechtějí sdílet tuto informaci s ostatními, často se obávají tohoto vedlejšího účinku chemoterapie více než jiných komplikací léčby. Mohou tak alopecii vnímat jako neustálou připomínku nemoci/léčby, která navíc zabraňuje udržet jejich diagnózu v soukromí. Následuje pocit, že musí lidem o diagnóze říct, i když nechtějí.

Každá žena je jiná, a to platí i ve způsobu, jak se se ztrátou vlasů vyrovnává. Ty, které se s faktem vypadávání vlasů vyrovnávají lépe, jsou ženy s funkčním rodinným zázemím, dobrým sebehodnocením a také optimistickým náhledem na svět. Hůře se s alopecií vyrovnávají ženy, které jsou v nefunkčních vztazích, s nízkým sebevědomím a zvýšenou mírou úzkosti. To však neplatí stoprocentně, stejně jako ve všem i zde jsou výjimky. Pro všechny je však největší motivací se uzdravit, a to přes všechny překážky. Pokud ale můžeme léčbu ovlivnit a snížit vedlejší účinky už tak traumatizující léčby/nemoci (využití chladicích čepiček), přispíváme tím ke zvýšení kvality života pacientek, což je jistě cíl, který stojí za to.“

Mgr. Dana Strachotová, zdravotní sestra Onkogynekologického stacionáře ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, která se stará o pacientky se zhoubnými gynekologickými nádory, vysvětluje: „Závažné gynekologické onemocnění a jeho léčba pomocí chemoterapie je náročné období, ani v tomto období ale žena nepřestává být ženou. Kromě zdravotních otázek, které jsou vždy na prvním místě, řeší i jiné problémy. Velmi nepříjemně ženy vnímají ztrátu vlasů, která je vedlejším účinkem některých léků podávaných při léčbě. Naše pacientky se velmi ochotně zapojují do experimentálního užívání chladicí čepičky, i když úspěch není stoprocentně zaručen. Aplikace chladu na vlasovou část hlavy po dobu cca 4–6 hodin není nic příjemného, ale pacientky většinou jdou do této akce s nadšením a ochotou jisté nepohodlí vydržet. Od žen opakovaně slyšíme, že i kdyby se nám podařilo zachránit alespoň část vlasů nebo se nám podařilo zkrátit období bez vlasů o několik týdnů nebo měsíců, chtějí tuto čepičku používat.“